MÁME BRONZOVÉ MEDAILE Z MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY!


Starší žáci prožívají sezónu snů! Obsadili 2. místo v Regionální lize kadetů, vyhráli zlato v Krajském přeboru starších žáků, vybojovali skvělé 3. místo v Českém poháru no a v neděli 6.5. 2018 získali bronzové medaile na Mistrovství České Republiky. (informace o předchozích úspěších naleznete zde)

V Hradci Králové proběhlo ve dnech 4. – 6. května Mistrovství ČR starších žáků. Tohoto turnaje se zúčastnilo celkem 16 nejlepších týmu z celé republiky. Pojďme si říct, jak vše probíhalo.

Naše předturnajové ambice byly jasné. Chtěli jsme potvrdit a možná i vylepšit zisk 3. místa v Českém poháru. Ano, byly to velice sebevědomé plány, ale kluci si to takto nastavili a šli si za svým cílem. Jako trenér musím říct, že tým, který se nám podařilo dát dohromady, je opravdu výjimečný. Přátelství, týmový duch, chytrost, touha zlepšovat se, talent, dobrý kolektiv, to a mnoho dalšího jsou základy naší práce. Při přípravách na tento vrchol sezóny jsme si často opakovali: „Hraj a trénuj to tak, jak to budeš hrát na mistrovství v bojích o medaile...“

Celý tým byl před turnajem v dobré fyzické i zdravotní kondici. Vyjeli jsme tedy v pátek (místo školy, hurááá!) směr Hradec Králové.

Video - Hymna - nejkrásnější píseň pro sportovce

Foto 1 - Slavnostní nástup všech týmů


První hrací den nás čekaly boje ve skupině. Postupně jsme se utkali s celky ze Sokolova, Kolína a Rychnova nad Kněžnou.


1. zápas – základní skupina

Nový Jičín vs. Sokolov - 2:0 (23,16)

V prvním utkání na nás byla vidět nervozita. Na mistrovský turnaj jsme postoupili bez nutnosti se kvalifikovat, a tak nám možná chybělo ostré zápasové vytížení. V přípravě jsme sice absolvovali nějaké turnaje a přípravná utkaní, ale nejspíš na nás dolehla atmosféra mistrovství.

První set jsme tedy vyhráli nejtěsnějším rozdílem. Ve druhém setu jsme zjistili, že to jde a získali jsme potřebnou jistotu, díky které jsme set jasně vyhráli. Splnili jsme tak úkol, který jsme si dali a sice turnaj dobře začít. Potřebovali jsme roztlačit pomyslnou vítěznou mašinu, kterou naši další soupeři budou jen těžko zastavovat.

V této souvislost kluci vzpomínali na loňské mistrovství, kde prohráli pouze jeden jediný zápas, ale díky nešťastnému systému turnaje skončili až na celkovém 9. místě. V tomto ohledu mohou být turnaje tohoto typu ošemetné, stačí jedna zbytečná prohra, výsledková tabulka se zamotá a boje o medaile jsou pryč.

Řekli jsme si tedy, že se budeme soustředit pouze na konkrétního soupeře, který před nás nastoupí a že nebudeme plýtvat energii zbytečnými kalkulacemi typu, co kdyby...


2. zápas – základní skupina

Nový Jičín vs. Kolín - 2:1 (-18,22,12)

Hned ve druhém utkání jsme narazili na našeho hlavního rivala základní skupiny. V minulosti jsme s Kolínem vždy odehráli vyrovnané a napínavé duely ani tento nebyl výjimkou.

16 týmů v turnaji bylo rozděleno do 4 základních skupin. Do dalších bojů o medaile postupovaly první 3 týmy, ale vzájemné výsledky z těchto skupiny se započítávaly. Proto bylo důležité s každým vybojovat co nejlepší skóre, abychom si zajistili cenné body a co nejlepší pozici do sobotních čtvrtfinálových bojů.

Do zápasu jsme nevkročili nejlépe a než jsme se rozkoukali, rázem jsme prohrávali 1:0 na sety. Naši bojovníci ale nesklopili hlavy. Naopak! Začali jsme se rvát o každý bod. Zlepšili jsme se na podání a v útoku. Dramatické a vyrovnané utkání jsme dokázali vyhrát a získali jsme nejen body, ale i potřebné sebevědomí.


3. zápas – základní skupina

Rychnov nad Kněžnou vs. Nový Jičín - 0:2 (-15,-18)

Do třetího pátečního utkání jsme vletěli na vítězné vlně. Dařilo se nám soupeře dobře bránit a také jsme si byli jistí v útoku. V tomto duelu se dostali do hry všichni hráči a my jsme jasně vyhráli 2:0 na sety.

První finálový den jsme tedy zvládli na výbornou. Vkročili jsme dobře do turnaje, porazili jsme důležitého soupeře, do dalšího dne jsme ztratili pouze bod. Hlavně jsme ale získali sebevědomí, herní jistotu a zjistili jsme, že to jde.

Měli jsme za sebou náročný den: dlouhá cesta autem, 3 nelehká utkání, navíc poslední zápas jsme dohráli o půl osmé večer. Vydali jsme se proto na hotel, abychom se ubytovali. Poté nás čekala večerní procházka, společná večeře a pak zasloužená regenerace a spánek. Čekali nás ještě 2 náročné dny...

Foto 2 - Protahování po náročném dni


V sobotu započaly čtvrtfinálové bitvy. Do čtvrtfinále postupovalo 12 týmů (3 nejlepší týmy ze základních skupin), které vytvořily 2 skupiny po 6 týmech. Jak už jsem zmiňoval, výsledky ze základních skupin se započítávaly. Společně s námi z naší skupiny postoupili Kolín a Rychnov nad Kněžnou a doplnila nás tato družstva: Liberec, ČZU Praha a Brno. Toto byli rovněž naši sobotní vyzyvatelé.

Ráno jsme si mohli malinko pospat, protože začátek programu byl stanoven na 11:30. Energii nám dodala vydatná hotelová snídaně a na rozcvičku jsme si dali pochod směr hala. Trochu remcání tam bylo, ale nakonec jsme si po cestě pěkně popovídali a probrali jsme i taktiku na našeho dalšího soupeře.

V sobotu ráno se k nám připojil důležitý 13. hráč do týmu. Nebyl to nikdo jiný, než náš jedinečný, neúnavný a nejlepší fanklub složený z maminek, tatínků a dalších rodinných příslušníků. Při neoficiálním sčítání jsme došli k výsledku 17 osob vyzbrojených hlasivkami, bubnem, trubkami, pleskačkami a dalším všemožným rámus vydávajícím vybavením. Byli opravdu skvělí a neskuteční. Dokázali vytvořit regulérní domácí atmosféru a během našich bojů se obrovitánskou Hradeckou halou neslo jejich mohutné skandování: „Jičín, Jičín!“ Všem moc děkujeme za parádní podporu. Bez Vás by to nešlo!


4. zápas - čtvrtfinále

Brno vs. Nový Jičín - 0:2 (-21,-16)

Sobota, nový turnajový den, s trochou nadsázky lze říci, že začala i nová soutěž. Do bojů o medaile mohli postoupit pouze dva týmy z šesti. My jsme se ale soustředili pouze na jedno a tím bylo Brno. V základní části skončili 3. Chtěli jsme opět dobře začít a to se nám podařilo. Naše hra se opírala o dobrý servis a razantní útok. Vyhráli jsme 2:0 na sety a připsali si 3 body do tabulky.


5. zápas - čtvrtfinále

Nový Jičín vs. ČZU Praha - 2:1 (16,-21,11)

Další na řadě byla Praha. Tým, který měl nad námi mírnou výškovou převahu. Do zápasu jsme vstoupili lépe my. První set jsme vyhráli s velkým náskokem. Kluci z ČZU ale nesložili zbraně a ve druhém setu se zlepšili. Dostali nás pod tlak dobrou obranou a my v útoku udělali příliš zbytečných chyb. Utkání musel rozhodnout tiebreak. Do třetí sady jsme opět vstoupili lépe my. Po celou dobu jsme vedli. Znovu jsme si pomohli výborným podáním a díky naší soustředěnosti a bojovnosti jsme dotáhli duel do vítězného konce.

Vítězstvím s Prahou jsme si zajistili nedělní medailové boje. Protože jsme doposud neprohráli, podařilo se nám nasbírat dostatek bodů do čtvrtfinálové tabulky. Měli jsme tedy jistý postup z druhého místa a to nás ještě čekal jeden soupeř, kterým byl Liberec.


6. zápas – čtvrtfinále

Liberec vs. Nový Jičín - 2:0 (12,13)

Liberec, stejně jako my, v této fázi turnaje zatím nenašel přemožitele. Chtěli jsme se na papírově silnějšího soupeře vytáhnou, naše případná výhra 2:0 na sety by nám zajistila první místo ve čtvrtfinálové skupině a lepší nasazení do semifinálových bojů.

Zápas s Libercem nám ale vůbec nevyšel. Musíme sportovně uznat, že nás porazili zaslouženě a přehráli nás ve všech herních činnostech. Tým z pod Ještědu předvedl soustředěný výkon a zahrál na nás to, co potřeboval. Nám chyběla hlavně bojovnost a chuť se poprat o vítězství. Možná to bylo únavou, možná jsme se předem smířili s druhým místem ve skupině, možná jsme si vybrali jen slabou chvilku. Než jsme se rozkoukali, prohrávali jsme 1:0 na sety. Vítězstvím v prvním setu si Liberec zajistil první místo ve čtvrtfinálové skupině, a proto jsem se rozhodl raději pošetřit síly na nedělní boje a do druhého setu jsme vypustili na hřiště kluky z lavičky. Nová sestava se tak skládala výhradně z hráčů narozených v roce 2004 a myslím si, že to pro ně byla cenná zkušenost. Kluci makali, ale na skvělou hru Liberce to bohužel nestačilo.

Nebylo to pro nás nejlepší zakončení druhého finálového dne. Museli jsme si říct, že takto se o medaile nebojuje. Nezbývalo nám nic jiného, než se z prohry poučit a rychle na ni zapomenout. V kabině taky zaznělo přání: „Doufám, že se s nimi zítra znovu potkáme, abychom jim tu kládu mohli vrátit!“.

Až na drobné zaváhání jsme sobotní program zvládli dobře. Dokázali jsme postoupit do semifinále z druhého místa, a tak na nás v neděli ráno čekal vítěz druhé čtvrtfinálové skupiny, Lanškroun. Liberec se zase mohl těšit na kluky z Příbrami.

Na večer jsme měli naplánovanou večeři, odpočinek a sledování hokeje. Já jsem se s rodiči vydal na společnou večeři v centru města. Bylo to velice příjemné posezení, při kterém jsme také rozebrali předešlé výkony našich borců. Při našich rozhovorech jsem zaznamenal mírné obavy, aby to kluci v neděli zvládli a aby se zase neopakoval výpadek jako s Libercem. Všem jsem celý večer opakoval, že klukům věřím a že vše zvládnou.

V neděli ráno jsme posnídali a vydali se zase na pochod směr hala. Dali jsme předzápasovou poradu, a pak rozcvička a hrrr na ně!


7. zápas – semifinále

Nový Jičín vs. Lanškroun - 1:2 (21,-24,-15)

Musím říct, že zápas s Lanškrounem byl nejhezčí ze všech, které jsme na mistrovství odehráli. Byl napínavý, plný emocí, hrál se pěkný volejbal a oba týmy hrály skvěle. Bojovalo se o každý bod a vždy se rozhodovalo až v koncovkách.

Soupeř se spoléhal hlavně na útoky svých smečařů, které se nám ne vždy dařilo ubránit. Lanškroun dobře přihrával naše podání a v důležitých chvílích se mu podařilo zablokovat na síti naše útoky. Tiebreak je i trochu o štěstí. My v něm po celou dobu tahali za kratší konec a našeho soupeře jsme dotahovali. Podařilo se nám dokonce odvrátit nepříznivý stav 12:14 díky dobrému podání Matěje Spišáka a srovnali jsme na 14:14. Soupeř se ale nenechal vyvést z koncentrace a odvážným servisem zápas ukončil. Prohráli jsme tedy velice těsně 2:1 na sety. Byla to prohra, která nás velice mrzela a těžce se přijímala. Ale takový je sport, někdo musel vyhrát a tím šťastnějším byl tentokrát Lanškroun. Já jsem hrdý na to, co naši kluci předvedli, jak bojovali a nevzdávali se ani za nepříznivého stavu.

Měli jsme za sebou těžkou prohru. V týmu bylo patrné velké zklamání. Nepostoupili jsme do finále. Utkání o bronz mělo začít za hodinu a kluci na tom nebyli s psychikou nejlíp. Ten za mnou přišel, že nehrál dobře, tamten se obviňoval, že nám to prohrál. I nějaká ta slza ukápla. V tuto chvíli bylo nejdůležitější dát kluky rychle do kupy, pokusit se zapomenout a zmobilizovat všechny síly. Pořád jsme přece byli ve hře o bronz!


8. zápas – bitva o bronz

Příbram vs. Nový Jičín - 1:2 (21,-12,-11)

Atmosféra bronzového duelu byla parádní. Od samotného začátku bylo slyšet hlavně náš skvělý fanklub, který měl stále plno energie a neúnavně nás podporoval. Kluci si také vyzkoušeli, jaké je to hrát před objektivy kamer, protože celé utkání bylo přenášeno i s komentářem v online televizi TVCOM.cz.

Na celé utkání se můžete podívat zde.

Taktika na Příbram byla jasná. Dali jsme si za úkol dobře podávat a soustředit se v obraně na síti na jejich smečaře.

Do prvního setu jsme nevstoupili dobře. Nebyli jsme schopní plnit taktické pokyny. Naše podání bylo neúčinné a soupeřovi útočníci skládali míče jistě a bez větších problémů. Sami jsme se dostávali pod tlak chybami na útoku. Prohrávali jsme tedy 1:0 na sety. Naši hře scházely emoce, myslím si, že jsme si s sebou v hlavách tahali prohru s Lanškrounem.

Od druhého setu už to byl Nový Jičín, jak ho dobře znám. Kluci sepnuli a začali bojovat. Soupeře jsme ničili našim kvalitním a přesně umístěným plachtícím podáním. Příbramští se jen těžko dostávali k útočení. Navíc jsme začali blokovat, a tak jsme s velkým náskokem vyhráli druhý set.

V tiebreaku jsme pokračovali ve stejném duchu. Naše útoky jsme vedli přes soupeřovy menší blokaře. Po celou dobu jsme si dokázali udržet bodový náskok a po úspěšném útoku Tomáše Havláska jsme mohli začít slavit vítězství a zisk bronzových medailí.

Zaplavila nás vlna euforie a štěstí. Na hráčích i rodičích bylo vidět dojetí. Nebyla to vůbec lehká cesta, ale dokázali jsme to. Vždyť máme bronzový double. Po bronzových medailích z Českého poháru nyní slavíme 3. místo z Mistrovství ČR! Nejsem si jistý, jestli se to v historii našeho klubu někdy někomu povedlo.

Video - Předávání bronzových medailí

Foto 3 - Takhle vypadá náš bronzový DOUBLE


Mistrem ČR se stala Dukla Liberec, která ve finále porazila Lanškroun 2:1. Ceny nejlepším předávali Marek Pakosta (předseda ČVS), Aleš Holubec (reprezentant a blokař Dukly Liberec), Jan Svoboda (reprezentační trenér U20) a Petr Klár (asistent trenéra Kladna).

Foto 4 - Ceny pro nejlepší hráče i týmy


Po slavnostním ceremoniálu jsme si udělali focení. Pořídili jsme si fotky s medailemi a pohárem, vyfotili se s námi i naši nejbližší a také jsme si udělali snímek s Alešem Holubcem (kluci už ho začínají dorůstat).

Foto 5 - S našim báječným fanklubem


Foto 6 - S Alešem Holubcem


Ohlasy hráčů a rodičů po turnaji:

Tomáš Havlásek: „Bronzové medaile jsou super, ale škoda toho zápasu s Lanškrounem...“

Kryštof Černoch: „Je lepší vyhrát bronz, než prohrát a mít stříbro...“

Václav Kratochvíl: „Liberec má štěstí, že se s námi dneska nepotkal!“

Rosťa Havlásek: „Kvůli volejbalu už jsem si dlouho nepobrečel, kluci jsou borci.“


Foto 7 - Máme velké bicáky!


No a kde myslíte, že jsme naše oslavy završili? Ano, celá výprava včetně rodičů jsme nasedli do aut a všichni jsme se přesunuli do nedalekého Žamberku (areál, kde trávíme letní soustředění). V místní restauraci jsme společně poobědvali a kluci si objednali sladkou odměnu v podobě zmrzlinového poháru. Následovala cesta domů.

Foto 8 - Oslavy v Žamberecké Babetě


Osm zápasů, šest výher, dvě prohry, zisk bronzových medailí a oslavy. Tak lze ve zkratce shrnout náš mistrovský víkend.

Já to ale vnímám trochu jinak. Medaile byly jen fyzický cíl, na který jsme si chtěli sáhnout, ale on je to vlastně jen kus kovu. Kus kovu, který visí až na samotné špičce pyramidy. Pyramidu kluci nezačali budovat tuto sezónu, ale od té doby, co jsou spolu. Je postavená z tvrdé práce, dřiny a odříkání, ale také je v ní plno přátelství a lásky ke sportu a k volejbalu. Je zocelena všemi úspěchy i neúspěchy. Proto vám přeji, aby vám tyto medaile byly nejen připomínkou vašeho volejbalového mistrovství, ale hlavně toho, jak skvělý jste tým, jak dobří jste kamarádi a aby vám připomínaly, co všechno jste společně dokázali a prožili. Aby vám byly motivací k dalším výzvám a daly vám chuť dále se zlepšovat a překonávat překážky.

Říkal jsem vám to před, během i po mistrovství a zopakuji to i teď. Jste šampioni a já jsem na vás moc pyšný.

Všem ještě jednou velké díky!



Všechny výsledky naleznete zde


datum: 8.5. 2018 autor: Jakub Karásek




Copyright © 2016 Volejbalový oddíl TJ Nový Jičín | Designed by Kyuubi | Admin

PŘIDEJ SE K NÁM!

Baví tě míčové hry?

Jsi týmový/á hráč/ka?

Tak neváhej a přijď to zkusit!

VOLEJBAL je krásný sport,

který ti může mnoho nabídnout.

Více informací ZDE.

FACEBOOK

PARTNEŘI

MÉDIA